Informace o studiu

• Informace o kreditovém systému studia
• Organizace studia
• Hodnocení studia
• Povinnosti studenta

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném oboru, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Větší možnost volby individuálního postupu ve studiu přináší větší nároky na studentovu zodpovědnost i informovanost.

Aby byl student schopen efektivně využít všeho, co mu systém nabízí, a aby se vlastním omylem způsobeným neinformovaností nedostal do studijních nesnází, měl by se seznámit se svým studijním programem a se základními dokumenty, kterými jsou zejména: Studijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci (A-10-2011), Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci (1/2010), Směrnice, kterou se provádí některá ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci (A-14/5-SD + Dodatek č. 1 A-16/3/SD) a další předpisy, které lze nalézt na internetové adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/ (platné pro všechny studenty UP) a http://www.prf.upol.cz/skupiny/studentum/predpisy-a-formulare/ (platné pro studenty PřF).

Na každé katedře jsou určeni pracovníci (kreditový poradce, studijní poradce), kteří dohlížejí na úplnost a správnost kreditového systému studijních oborů garantovaných katedrou, a kteří mohou studentům poradit při tvorbě jejich studijního plánu.

Kredity a předměty

Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru objektivní zátěže studenta v daném předmětu. Nejčastěji je počet kreditů za předmět roven týdennímu počtu hodin plus 0 až 2 kredity (podle objemu učiva). Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů. Průměrně by měl student získat 60 kreditů za akademický rok.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie  B) a volitelné (předměty kategorie C). Poměr počtu kreditů, které je nutno získat za předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, je dán učebním plánem studijního programu.

Povinné předměty oboru (předměty typu A) jsou předměty, které student daného oboru musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního oboru a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti oboru mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu. V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku. Vyučující mu však není povinen splnění povinností (udělený zápočet) uznat, má právo trvat na opětovném získání zápočtu před zkouškou.

Povinně volitelné předměty oboru (předměty typu B) umožňují specializaci v oboru a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů (ten se u jednotlivých studijních oborů liší). U některých studijních oborů mohou být volitelné předměty seskupeny do bloků.

Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP uvádí v seznamu přednášek u každého studijního oboru seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu. Zápis volitelných předmětů z jiných fakult Univerzity Palackého v Olomouci upravuje směrnice děkana.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Podmiňující a navazující předměty mohou být zapisovány souběžně, ovšem v takovém případě je absolvování podmiňujícího předmětu nutnou podmínkou pro zápis ke zkoušce z předmětu navazujícího.

Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření. Za daný předmět může student získat kredity v rámci jednoho studijního programu (případně navazujících programů) nejvýše jednou.

Student povinen v průběhu studia získat celkem takový počet kreditů, který odpovídá součinu standardní doby studia v akademických rocích a čísla 60. Splnění těchto povinností je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce. Student je povinen získat v každém akademickém roce svého studia alespoň 40 kreditů, anebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počte kreditů získaných v předchozím akademickém roce obsahoval alespoň 80; to neplatí pro poslední akademický rok studia.

Kreditní limit programu udává minimální počet získaných kreditů za všechny předměty za celé studium (tj. zpravidla 180 kreditů v bakalářském studiu prezenčním i kombinovaném, 120 kreditů v navazujícím magisterském studiu prezenčním i kombinovaném). Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu a oboru, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé obory, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu. Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně.

Pokyny k provádění zápisu předmětů do databáze STAG i zápisu pro každý akademický rok jsou stanoveny příkazem rektora.

Během bakalářského studia je student povinen získat 180 kreditů a toto studium je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Po ukončení bakalářského studia lze u většiny oborů pokračovat na naší fakultě ve studiu v navazujícím magisterském studiu, během něhož je student povinen získat 120 kreditů. Navazující magisterské studium je ukončeno státní zkouškou, která se u některých oborů může skládat z více částí (a to i povinně volitelných) a jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.

Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním ze způsobů: zápočtem, kolokviem, zkouškou.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem "započteno", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího; neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

Kolokvium se uděluje na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, a to v předmětech, které nejsou zakončeny zápočtem ani zkouškou. Znalosti studenta se zpravidla ověřují rozhovorem se zkoušejícím. Ve výkazu o studiu se udělení kolokvia zapisuje slovem "splnil/a", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího; neudělení kolokvia se do výkazu nezapisuje.

Zkouškou se ověřují vědomosti a dovednosti studenta, jakož i jeho schopnosti tvořivě uplatňovat poznatky získané studiem. Zkouška může být konána v ústní či písemné podobě, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů. Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm "F"), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci termínů vypsaných.

Nedostaví-li se student k ukončení předmětu v termínu, na který se přihlásil v elektronickém systému evidence studia, a neomluví-li se z důležitých důvodů zkoušejícímu do dvou dnů od uplynutí termínu, jakož v případě, kdy závažným způsobem porušil pravidla pro ukončení předmětu, je hodnocen, jako by u ukončení předmětu neuspěl.

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. týdne v září) minimálně 40 kreditů.

Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. ročník minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2. ročník, může požádat o prodloužení studia, maximálně však o jeden rok.

Analogicky se postupuje v případě dvouletého navazujícího magisterského studia s tím, že limit pro úspěšné ukončení dvouletého studia je 120 kreditů a pro možnost požádat o prodloužení studia je potřeba získat minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním oborem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.

Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách. Výše poplatků za každých dalších započatých šest měsíců studia v jednotlivých studijních programech se v daném akademickém roce stanovuje rozhodnutím rektora.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

• student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
• student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
• jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
• jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Při nesplnění studijními předpisy vymezených podmínek může být studentovi studium ukončeno. Důvodem pro takové ukončení je například:

• získání méně než 40 kreditů za rok studia (výjimku tvoří rok, kterým si student prodlužuje etapu studia), kontrola probíhá ve vyhláškou stanoveném termínu,
• překročení časových limitů pro studium,
• nesplnění předmětu typu A ani po jeho druhém zapsání.